Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Učitel musí být víc než “ digitální domorodec“

Přeju všem pěkný den!

Prošla jsem všechny studijní materiály – moc za ně děkuji.  Snad nejvíce mne zaujala tabulka dr. Brdičky Mezi- generační vývoj a porovnání vlastností starší generace a „síťové generace“. Vzdělávat děti bez ICT technologií, pokud má být vzdělání smysluplné a má  využívat všechny dostupné možnosti, prostě nejde. Jaká  má být ale míra „přizpůsobení se“ vlastnostem“ síťové generace? “ Co je správné? Které vlastnosti využít? Které korigovat? Jsou nějaké úplně špatné, máme se pokusit je potlačit?

Pokud budu jako učitel technologie ovládat, budu “ digitální domorodec“. Měli bychom se však snažit o “ vyšší level“ – ovládat a vybírat to, o čem si myslíme, že to má smysl a rozvíjí  osobnost dítěte komplexně. Jsou dovednosti, které ICT technologie nenahradí. Je to komunikace tváří v tvář a schopnost jasně verbálně a nezkratkovitě formulovat své myšlenkya názory. Učme děti, že není správné schovat se za anonymní přezdívku , tak obvyklou ve “ virtuální světě“, která nás zdánlivě zbavuje zodpovědnosti za to, co napíšeme, pošleme, publikujeme, komentujeme.Takových dovedností je celá řada.

Vytvářeli jsme společně s dětmi krásné “ prázdninové prezentace “ a promítali si je na multimediální tabuli. Tvorba děti velmi bavila ( vyhledávaly, tvořily, spolupracovaly…krása!). Pak přišla chvíle, kdy měly své výtvory předvádět a komentovat – a ouha! ( „já mluvit nebudu, nemůžu to raději napsat?….“)

Myslím, že hlavním úkolem nás učitelů je v současné „digitalní době“ zejména propojení toho, co nová digitální doba přináší s tím, co bylo správné v době „starší generace“. Poznáme to ale?


    hodnotil 1 uživatel

13 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Dobrý den, souhlasím s Vámi. Navíc mám pocit, že z hodně příspěvků ve forech se vytratil zájem o přímou komunikaci. Připadá mi to, že hledáme ideáního žáka, který si vše najde přečte, nastuduje, vyplní a odepíše, čímž nás bude co nejméně zatěžovat.
    Žáci se neumí oslovit křestním jménem, neumí popsat vlastními slovy činnost, kterou před chvílí dělali. Zkusme si každý ve třídě, kolik žáků z celé třídy si bude schopno připravit prezentaci (10 stran) o nějaké události pouze s obrázky a pak vlastními slovy celou událost popsat. Já mám zkušenost z 3. ročníku SŠ, že pouze 26%. Ostatní potřebují alespoň osnovu a nejlépe přečíst text z papíru. Ale pokud chci tuto prezentaci zpracovat doma a okomentovat textem, není problém způsobem CtrC, CtrlV vytvořit cokoliv.
    Já to žákům nevyčítám. Spíše se snažím je dostat na druhou stranu. Vytváříme skupinové práce, při kterých vyžaduji oslovování. Žáci bez počítače, formou dotazů získávají informace od druhých (s počítačem) a sestavují informační materiál o produktu nebo zařízení. Ten pak skupina veřejně prezentuje vlastními slovy s pomocí jednoho obrázku.
    Trvaá to každý rok tak 2 měsíce, než si žáci na formu zvyknou. Mě potěší, když pak na turisťáku na sebe neřvou: "Hele Ty!"
     

  2. avatar

    Pokaždé, když zadávám žákovský projekt, je jeho pevnou součástí finální prezentace před publikem (nejčastěji spolužáků). Uvádím ho slovy: "Je skvělé, vypracujete-li po všech stránkách perfektní projekt, avšak je neméně důležité, abyste ho uměli také prodat - čili odprezentovat!" Dovednost komunikovat a argumentovat je pro život jedince ve společnosti nepostradatelná. Souhlasím tedy plně jak s Marcelou, tak i s Jaroslavem.

  3. avatar

    A teď si, vážení kolegové, představte, že podobné metody budou učitelé používat většinově již od 1. třídy. Je zřejmé, že vše bude mnohem snazší, že ano?

  4. avatar

    Vážený pane Brdičko (a další kolegové), opravdu myslíte, že je nutné tak spěchat? Opravdu jste přesvědčeni, že děti o něco přijdou, když vymění reálný, poněkud drsný svět kladoucí odpor, který musí překonávat a na tom sílit, za snadný, líbivý virtuální svět až na druhém stupni základní školy? Nemyslím, že je správné, aby měli žáci vše mnohem snazší. Ale samozřejmě se mohu mýlit. Je to jen můj osobní názor.

  5. avatar

    Vážená kolegyně, to doba spěchá. My se jenom snažíme žáky držet pokud možno v obraze.

  6. avatar

    V obraze o čem? Že IT technologie jsou bez lidské tvořivosti jen složitějším pěstím klínem? Po té záplavě IT blogů vážně nevím, co je větší hrozbou: nedostatek, nebo nadbytek těchto technologií ve výuce. Pan Brdička i paní Petrů si jistě všimli, že poněkud měním tón.

  7. avatar

    Hrozbou je to, že pokud budeme ICT technologie  programově odmítat , přestaneme ( podle mého názoru) svým žákům rozumět. Tím, že pochopíme jejich " technický svět" bude se nám s nimi lépe pracovat a třeba občas i bez ICT technologií ;-).

  8. avatar

    Vy tomu říkáte "technický" svět? Tady přece vůbec nejde o techniku. Děti nejsou více technicky založené, nemají větší zájem o techniku. Tvrdím, že je to mýtus. (I když vidím a vnímám vaše uvozovky.) Dokonce i dostupnost informací na internetu se obecně velice přeceňuje, protože to je to poslední, co tam žáci hledají.  Tady jde o hrozbu toho, že se děti noří do "virtuálního" světa on-line her a sociálních sítí, ve kterém ztrácejí vlastní identitu. Žáci například přiznávají, že na sítích běžně lžou a že na nich mají více identit. Přečtěte si ty blbiny v profilech, jako např. ženatý s... Na jiném místě mluví pan Brdička o síťové gramotnosti (dokonce na vrcholu pyramidy). Co síťová gramotnost vlastně znamená? Co znamená pro výuku ve školách? Co může s těmito hrozbami dělat? Hrozbu programového odmítání technologií nemá smysl komentovat, o tom vůbec řeč nebyla, nic takového nechci, ba ani jsem nenaznačil. Ale pochopit svět síťových dětí a používat technologie ve výuce jsou dvě zcela odlišné věci.

  9. avatar

    :-) Zdravím Vás, pane Sotoláři!
    Podle mého názoru děti mají větší zájem o technické novinky, protože jsou běžně dostupné a staly se součástí jejich života. Jistě máte pravdu v tom, co děti dokážou na internetu vyvádět a jak nesmyslně ho občas dokážou používat, já si ale budu trvat na svém - jen když pochopím svět " síťových" dětí, mohu se pokoušet vychovávat a vychovávat a situaci měnit a následně pro ně i lepší formou využívat technologie ve výuce.
    O vrcholu pyramidy vám jistě zasvěceně napíše něco pan Brdička - i když jeho články jsou myslím dostupné a vše je tam vysvětleno.

  10. avatar

    My se s panem Sotolářem už virtuálně známe z diskuzí portálu o technologiích v ZŠ (http://diskuze.rvp.cz/viewforum.php?f=167). Skutečně jsme ho asi svými kurzovými výstupy nějak popudili. Budu rád, když si to vyjasníme. Zatím úplně nechápu, co mu vadí. Budu reagovat na tento výrok: "Ale pochopit svět síťových dětí a používat technologie ve výuce jsou dvě zcela odlišné věci."


    To je totiž velký omyl. Naším cílem je vysvětlit učitelům, že opak je pravdou.  Odjakživa je hlavním posláním školy připravovat děti v jakémsi chráněném prostoru na život. Bez pochopení světa, do něhož je jednou vypustíme, bude docházet ke stále větší izolaci školy od běžného života. Riziko, že by škola mohla být stále zbytečnější, je velké. Nakonec by se mohla stát pouhým hlídačem dětí - čili vězením!
     

  11. avatar

    Tak abychom si rozuměli v tom, v čem si nerozumíme.
    Tvrdíte, že prostým používáním technologií ve výuce pochopíme onen svět síťových dětí? S tím nesouhlasím.
    Může tomu být dokonce naopak, smysluplným využíváním technologií se můžeme síťovým žákům více odcizit, protože budeme chtít něco, co oni nechtějí. Pochopit je musíme, technologiím se nevyhneme, z reálného světa je vytrhovat nesmíme. Ale obávám se přeceňování technologií ve výuce. Naše školství trpí kampaňovitostí. Konkrétně: všiměte si boomu prezentací na DUMech. Kolik z nich je opravdu smysluplných? Ale využíváme technologie. Hurá! Re Marcela K.: Co znamená pro ně lepší formou?

  12. avatar

    Mám zajímavou zkušenost s etwiningovým projektem ZŠ z Ostravy. Prvňáčci komunikovali se školou na Slovensku. A použili k tomu ICT. Cílem byla komunikace (myslím, že použili skype) a ICT jen nástroj. I obrázky kreslili "ručně" a pro své kamarády skenovali. Možná tudy vede cesta.

  13. avatar

    Ane ne! My se snažíme svět síťových dětí přiblížit učitelům tím, že se podobně jako oni propojujeme a pomáháme si navzájem. Jdeme mnohem dál, než že bychom pouze používali technologie ve výuce. Studujeme, povídáme si o tom, sdílíme nápady - a to vše se pak snažíme vhodným způsobem uplatnit ve výuce.


    Pane Sotoláři, na kampaňovitost máme úplně stejný pohled. Paní Kozáková to nerada uslyší, ale za tu většinou mohou projekty. Přesně v tom okamžiku, kdy se stane (a neplatí to o všech), že vám jde jen o ty peníze, začnete místo kvality jen počítat výstupy, a dopadá to špatně.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.